Mozartovo Requiem

Mnichovská sopranistka Susanne Bernhard získala vzdělání na Vysoké škole múzických umění v Mnichově a podílela se na mnoha inscenacích Bavorské divadelní akademie. Jako mladý začínající talent byla podporována Augustem Everdingem a v roce 1997 debutovala jako Zuzanka v Mozartově Figarově svatbě v mnichovském Prinzregententheater. Ihned po ukončení studia se stala členkou souboru opery v Kielu. Hostovala v několika operních domech, mimo jiné ve frankfurtské opeře a drážďanské Semperově opeře. Nedávno debutovala rolí „Leonory“ z Beethovenova „Fidelia“ v divadle v Bregenzu pod vedením Karstena Januschkeho a také se Stavangerským symfonickým orchestrem pod vedením Markuse Stenze.

Jako koncertní pěvkyně spolupracovala s renomovanými dirigenty, jako jsou Enoch zu Guttenberg, Thomas Søndergård, Semjon Byčkov, Daniel Harding, Andrew Manze, Markus Poschner, Neeme Järvi, Paavo Järvi, Kristjan Järvi, Jukka-Pekka Saraste, Ralf Otto, Yutaka Sado, Eiji Oue, Helmuth Rilling, Thierry Fischer, Marin Alsop, Marcus Bosch a Michael Sanderling.

Susanne Bernhard opakovaně provedla díla Richarda Strausse, Verdiho „Messa da Requiem“, Beethovenovu „Missa solemnis“ a „9. symfonii“, jakož i díla Gustava Mahlera a Antonína Dvořáka s renomovanými orchestry a festivaly. Opakovaně spolupracovala s Hannoverskou rozhlasovou filharmonií, Mnichovským rozhlasovým orchestrem, OSESP Orchestra São Paulo a Royal Liverpool Orchestra.

V březnu 2022 Susanne Bernhard debutovala s Berlínskými filharmoniky pod vedením Daniela Barenboima ve Verdiho „Messa da Requiem“. V červnu 2023 vystoupila ve Státní opeře Praha se Schönbergovými „Gurre-Lieder“ pod taktovkou Petra Popelky.

Mezi nadcházející angažmá patří koncerty s Drážďanskou filharmonií (Andrew Manze), s Berlínským filharmonickým sborem (Jörg-Peter Weigle), s Českou filharmonií (Lukáš Vasilek) a provedení Janáčkovy Glagolská mše s Orquestra Sinfónica do Porto.

Její uměleckou činnost dokumentují četné rozhlasové a CD nahrávky.

S přirozenou lehkostí se Bella Adamova pohybuje v různých hudebních obdobích, žánrech a kulturách, nicméně středobodem jejího uměleckého zájmu je píseň.
Její repertoár sahá od barokních skladeb až po skladby současné (včetně skladeb napsaných přímo pro ni) a zahrnuje německé písně a ruské romance. S hluboce a promyšleně zpracovanými písňovými recitály vystoupila na významných pódiích a festivalech, jako je Pražské jaro, Heidelberger Frühling, Svatováclavský hudební festival (SHF), festival Music is… a Villa Senar, švýcarská rezidence Sergeje Rachmaninova.

Bella Adamova má na svém kontě mnoho ocenění z prestižních mezinárodních písňových soutěží. V roce 2022 získala hlavní cenu v kategorii oratorium v mezinárodní pěvecké soutěži v ’s-Hertogenbosch. Společně s pianistou Malte Schäferem jsou laureáty mezinárodní soutěže Franz Schubert a moderní hudba ve Štýrském Hradci v kategorii „písňové duo“. Získala také nejvyšší ocenění v Mezinárodní soutěži Roberta Schumanna (2021), cenu Waltera a Charlotte Hamelových v soutěži Bundeswettbewerb Gesang v Berlíně, ocenění za provedení české písně (Czech Song Prize) v rámci Cen Emy Destinnové v Londýně a cenu Nadace Bohuslava Martinů v Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka. Hudební časopis BBC ji nedávno označil za vycházející hvězdu.

Bella zpívá a improvizuje v duu s klavíristou Michaelem Geesem, s nímž v roce 2019 vydala první společné album Blooming. Jejich druhé CD s názvem There is home (2023) se zabývá hledáním domova a definováním tohoto pojmu či pocitu. Album přináší netradiční pojetí, v němž se volně prolínají písně Pavla Haase, Benjamina Brittena, Gustava Mahlera a Modesta Petroviče Musorgského, jež jsou organicky prokládány improvizacemi na vybrané básně.

Bella se také věnuje opernímu a oratornímu repertoáru. V roce 2024 interpretuje altová sóla v Mahlerově 2. symfonii se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK a Tomášem Braunerem, de Fallově El amor brujo s Filharmonií Bohuslava Martinů a Robertem Kružíkem a Janáčkově Glagolské mši. Na operních scénách ztvárňuje Mercédès
v inscenaci Carmen v Theater Bielefeld a Třetí lesní žínku v Národním divadle v Praze (režie duo SKUTR/dirigent Tomáš Netopil).

Mezzosopranistka Bella Adamova se narodila v Grozném a vyrůstala v Praze. Hudební studia absolvovala v Londýně, Kolíně nad Rýnem, Basileji a Hannoveru a další vzdělání získala v Tanglewood Music Center, Royaumont Foundation a Lied Basel. Bella měla tu čest učit se mimo jiné od Anne Sofie von Otter, Christopha Prégardiena, Thomase Hampsona, Simona Keenlysidea, Jana Philipa Schulzeho, Dawn Upshaw, Christiana Immlera a Kateřiny Knežíkové.

Tenor Raman Hasymau získal vzdělání ve sborovém dirigování na Minské konzervatoři (2006–2010) a následně se věnoval studiu klasického zpěvu pod vedením Valentina Prolata na Pražské konzervatoři (2014–2018). Ve studiu pokračoval u Heleny Kaupové na HAMU v Praze (2018–2022). V roce 2023 absolvoval mistrovské interpretační kurzy u Mariusze Kwiecienia. Své pěvecké umění neustále rozvíjí pod vedením Kateřiny Kněžíkové. Na Barokním festivalu v Olomouci (2019, 2021) ztvárnil role Generála Parmenia v opeře Lacrimae Alexandri Magni a Giovanniho v opeře Piráti od Tomáše Hanzlíka. V rámci Mezinárodního festivalu Dvořákova Praha (2021) zpíval role Dimitrije z opery Dimitrij a Jiřího z opery Jakobín. V červnu 2023 se s Olomouckou filharmonií zúčastnil premiéry skladby Requiem for Peace in Ukraine. Od roku 2023 je sólistou opery Moravského divadla Olomouc, kde v sezóně 2023/2024 ztvárnil role Turiddu v Sedláku kavalírovi, Beppeho v Komediantech, Ismaela v Nabuccovi a Jeníka v Prodané nevěstě. V sezóně 2024/2025 ho také bude možné vidět ve Stavovském divadle v Praze a ve Slezském divadle v Opavě. Vystupuje také v Mnichovské a Hamburské filharmonii, Berlínském Konzerthausu a dalších sálech v Německu, Rakousku, Švýcarsku a Belgii.

Barytonista Radek Martinec absolvoval na pražské Akademii múzických umění ve třídě prof. Heleny Kaupové. Během studia absolvoval roční studijní stáž na Uniwersytet Muzyczny Fryderyka Chopina ve Varšavě u prof. Jadwigy Rappé. Zde ve spolupráci s Teatr Wielki – Opera Narodowa nastudoval roli Marca v Pucciniho opeře Gianni Schicchi v režii Ewy Rucinské.

Během studia se stal laureátem několika mezinárodních soutěží. Získal 1. cenu v kategorii Operní naděje na Mezinárodní pěvecké soutěži A. Dvořáka v Karlových Varech. K jeho dalším soutěžním úspěchům patří 1. místo a titul absolutního vítěze na soutěži vokálních ansámblů Stonavská Barborka (2019) a 2. místo na Duškově mezinárodní pěvecké soutěži (2021). V roce 2022 získal dvě 1. ceny na Mezinárodní soutěži A. Dvořáka, a sice v kategoriích Píseň a Junior.

Z Karlových Varů si mimo prvních cen odvezl cenu hejtmana Karlovarského kraje a cenu

Českého rozhlasu. Mezi nejnovější úspěchy patří 1. cena na Mezinárodní soutěži R. Petráka v Žilině (2024).

Zúčastnil se několika mezinárodních interpretačních kurzů u tuzemských i zahraničních

renomovaných umělců a pedagogů jako jsou Kateřina Kněžíková, Adam Plachetka, Marek Rzepka, Claudia Visca, Alicja Tarczykowska, Mariusz Kwiecień, Ahmad Hedar, Markéta Cukrová, Vladimír Chmelo nebo Janusz Przybylski.

V Dvořákově Rusalce se představil v roli Lovce a Hajného v open air produkci ve Vysoké u

Příbramě a na festivalu A. Dvořáka. V roce 2023 debutoval na scéně Národního divadla v roli Muezína v Dvořákově opeře Armida, kde dále v roli Parukáře ve Straussově opeře Ariadna na Naxu ve Stavovském divadle v Praze. Věnuje se také koncertní činnosti, aktivně spolupracuje s písňovým spolkem LiederSociety a vystoupil na mnoha hudebních festivalech, jak jsou Zlatá Pecka, Tóny chodovské tvrze, Dvořákova Praha, Festival Antonína Dvořáka, Festival Jarmily Novotné… Spolupracoval s předními dirigenty jako jsou Robert Jindra, Tomáš Netopil, Rastislav Štúr, Alena Hron nebo Rafał Janiak.

Smíšený pěvecký sbor Čerchovan působí v Domažlicích nepřetržitě od svého založení v roce 1901. V současné době ho tvoří přes čtyřicet zpěváků a zpěvaček. V jeho čele stojí od roku 1997 Marek Vorlíček. Čerchovan se zabývá především duchovní hudbou, ale nevyhýbá se ani stylizované středověké hudbě, spirituálu či opeře. Součástí repertoáru jsou samozřejmě i sborové úpravy lidových písní. Při uvádění vokálně-instrumentálních děl spolupracuje sbor s různými orchestry a profesionálními sólisty. Několikrát účinkoval také s Plzeňskou filharmonií a v posledních letech je pravidelně zván ke spolupráci se Západočeským symfonickým orchestrem Mariánské Lázně. V roce 2010 přednesl sbor na pozvání Velvyslanectví ČR při Svatém stolci Rybovu Českou mši vánoční v bazilice svatého Marka na Benátském náměstí v Římě. V roce 2001 natočil sbor CD se skladbami Stabat Mater Jakuba Jana Ryby a Requiem c-moll Georga Lickla. Obě skladby byly nahrány ve světových premiérách. V roce 2005 pak vyšlo druhé CD s duchovními skladbami Jakuba Jana Ryby a Magnificat Šimona Brixiho. V posledních dvou dekádách se repertoár sboru rozšířil o řadu vokálně-instrumentálních děl, namátkou připomeňme Mozartovu Korunovační mši a Requiem, Vivaldiho Gloria, Charpentierovo, Rejchovo i Dvořákovo Te Deum, Stabat Mater téhož autora, Faurého Requiem, Beethovenovu 9. symfonii, Haydnovo Stvoření či Händelova Mesiáše.

Alena Hron patří mezi nejperspektivnější zástupce nastupující generace českých dirigentů. Již během studií spolupracovala a je opětovně zvána k mnoha symfonickým orchestrům, jako jsou PKF – Prague Philharmonia, Filharmonie Hradec Králové, Severočeská filharmonie Teplice, Plzeňská filharmonie, Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně nebo Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín. Od roku 2022 pravidelně spolupracuje s Janáčkovou filharmonií Ostrava, se kterou mj. nahrála kompletní orchestrální dílo Vítězslavy Kaprálové. Společně s Jakubem Hrůšou vedla v sprnu 2022 Orchestr Ševčíkovy akademie v Horažďovicích, se kterým nastudovala program mj. s Josefem Špačkem, Wiesem de Boewé nebo Eliškou Kukalovou.

V letech 2023-24 Alenu čeká dirigentský debut na MHF Pražské jaro s orchestrem FOK a sólistou Tomášem Jamníkem, hostování u Südwestdeutsche Philharmonie Konstanz (Kostnice, Německo), zahajovací koncert s Jihočeskou filharmonií. S JFO vystoupí jak na domácí scéně s mladými sólisty v cyklu Jeunesses Musicales, tak v zahraničí (Berlín, Paříž).

Profiluje se také v opeře. Spolupracovala na nastudování Pucciniho La Bohémy (divadlo F. X. Šaldy), Verdiho Rigoletta (Slezské divadlo Opava) a v divadle J. K. Tyla v Plzni se zúčastnila kurzů s Bizetovou Carmen. V roce 2021 nastudovala v Opavě úspěšné muzikálové představení Funny Girl. Na jaře 2023 bude asistovat Kasparovi Zehnderovi při nové produkci Rusalky v Metz (Francie).

Alena spoluzaložila a do loňské sezóny umělecky vedla komorní sbor Punkt, který pod jejím vedením získal několik ocenění na prestižních zahraničních soutěžích a který se zaměřuje na soudobou tvorbu. V sezóně 2021-22 také započala její spolupráce s Pražským filharmonickým sborem.

Alena Hron vystudovala dirigování na Pražské konzervatoři (M. Němcová, H. Farkač, M. Košler) a tamtéž také skladbu a aranžování populární hudby (F. Krtička, P. Větrovec). Během současného studia dirigování na pražské AMU (T. Koutník, L. Svárovský, Z. Müller) strávila rok na Norges musikkhøgskole v Oslu (O. K. Ruud, S. Thorp).
Důležité dirigentské impulsy získala na mistrovských kurzech s Vasilijem Petrenkem, Christianem Ehwaldem a Stefanem Parkmanem.

Od září 2022 do června 2024 studuje ve výběrovém magisterském programu na prestižní Zürcher Hochschule der Künste ve třídě J. Schlaefliho a Ch. M. Muellera.