Igor Oistrach a ZSO
Na fotografii z roku 1967 je na podiu v Casinu zachycen Igor Oistrach, vynikající houslista a syn geniálního Davida Oistracha. Za doprovodu ZSO pod taktovkou šéfdirigenta M. Bervída provedl houslový koncert P. I. Čajkovského. Zleva: koncertní mistr Stonawski, P. Dubský, Vyskočil, I. Oistrach, O. Roman, P. Tyralík, J. Siblík a dirigent M. Bervíd.
Rafael Kubelík na jedinečném snímku s jeho podpisem diriguje ZSO v Casinu
Slavný kapelník Theodor Krüttner
Je několik osobností, které ve slavné historii Mariánských Lázní zanechaly stopy svého působení opravdu výrazně.
Mezi ně bezesporu patří nejslavnější kapelník lázeňského orchestru Theodor Krüttner (1814 – 1893). Byl rodákem z nedalekého Mnichova a v čele mariánskolázeňského orchestru stál 38 let. Svým talentem si získal přátelství takových velikánů, kteří navštívili Mariánské Lázně, jako byl Richard Wagner či Anton Bruckner.
Wagner, který se velice pochvalně vyjadřoval o místním orchestru, mu dokonce poslal jako dar partituru své opery Rienzi. Traduje se, že jednou byla lázeňská kapela pod Krüttnerovo vedením na turné po Švýcarsku, kde se ve Svatém Mořici přihodila zajímavá historka. Mariánskolázeňští muzikanti seděli u stolu v jedné restauraci. V koutě naproti nim seděl jakýsi muž, který je soustředěně pozoroval. Byl to Richard Wagner, který slyšel chebské nářečí, vstal, šel ke Krüttnerovi a řekl: “Ty jsi přece Krüttner!” Načež dostal odpověď: “Ano, a ty jsi Wagner!” Došlo k velmi srdečnému shledání.
Theodor Krüttner sám komponoval, psal církevní hudbu, houslové koncerty, sborové skladby. Byl čestným členem hudebního spolku v Praze. Pod jeho vedením šla lázeňská hudba vzhůru kvalitativně i kvantitativně, v roce 1873 čítal orchestr 36 mužů. Přijímal jen výborné muzikanty a dosáhl takové sehranosti, že se odvážil provést i Beethovenovu Devátou symfonii.
Známý karlovarský kapelník Josef Labický několikrát přijel do Mariánských Lázní a přemlouval Krüttnera, aby s ním odešel do Karlových Varů.
Město Mnichov postavilo v roce 1903 svému slavnému rodákovi pomník poblíž fary, dnes se zde však zachovalo jen jeho torzo.
Anton Bruckner v Mariánských Lázních
V roce 1873 byla posílena lázeňská kapela pod vedením Theodora Krüttnera ze 30 na 36 mužů. V této sezóně pobýval na léčení vídeňský hudební skladatel Anton BRUCKNER. Byl uveden v kurlistech s příjezdem dne 6.srpna 1873: “Herr Anton Bruckner, k.k.Hoforganist und Professor aus Wien”. Ubytoval se v domě “Bílý kůň” (Weisses Rössel – čp. 54, dnes zbořeno).
Bruckner se objevuje v Mariánských Lázních o 28 let později než jeho vzor a ideál – Richard Wagner. Cílem lázeňského pobytu je sice znovuobnovení svého zdraví, ale zůstává zde plný hudby a přiváží s sebou rozpracovanou partituru Třetí symfonie v d moll. Skizzu první věty dokončil sice již 23. února 1873 a do 16. července ji rozpracoval do partitury. Mezitím dopsal Adagio (24. 5. 1873), zatímco Scherzo zinstrumentoval ve Vídni už v březnu. V tichém pokoji v Mariánských Lázních pokračoval s velkou pílí v práci na Třetí symfonii. Finále zkomponoval 31. srpna a symfonii dokončil zde v hostinci Černý kůň. Poté mohl předložit své první mariánskolázeňské pojetí III. symfonie Richardu Wagnerovi v Bayreuthu, kam se odtud vypravil.
Ačkoliv pracoval velmi intenzívně v Černém koni, našel si dost času na hru na varhany v děkanském katolickém kostele. V den narozenin císaře Františka Josefa I. zahrál na varhany na zakončení slavnostní mše v kostele úžasnou fantastickou improvizaci na císařskou hymnu.
Stejně jako u Richarda Wagnera, kterého mariánskolázeňské údolí inspirovalo k horečné tvůrčí činnosti a k novým nápadům básnickým a hudebním, zavedl i Antona Brucknera zdejší pobyt k dalekosáhlým uměleckým plánům. Brucknerova činnost v Mariánských Lázních se nesoustředila pouze na první verzi Třetí symfonie. Již během této práce přicházely nové nápady a začal skicovat svou Čtvrtou symfonii. A další nádherná vnuknutí k této velké a nejpopulárnější Romantické symfonii nalezl mistr právě zde, v lesích Mariánských Lázní, a přivezl si je do Vídně
Na paměť jeho návštěvy byla na domě, kde bydlel, odhalena mramorová pamětní deska s německým textem, která přežila i revoluční rok 1945 a zůstávala na domě až do jeho zboření v letech 1956-57. Byl tu nápis: “In diesem Hause wohnte der Tondichter Dr. Anton Bruckner im August des Jahres 1873.”
