Te Deum a Novosvětská (ABO 4)

3. 5. 2025 ● 19:30 ● Společenský dům Casino

Na začátku května si připomeneme odkaz světově proslulého Antonína Dvořáka. Zaposlouchejte se do vyprávění Legend, nalaďte se na slavnostní vlnu u kantáty Te Deum, kterou mistr zkomponoval u příležitosti 400. výročí objevení Ameriky. Na závěr Vás čeká také jeho 9. symfonie „Novosvětská“, jedna z nejproslulejších symfonií světového repertoáru.

Před koncertem v 18:30 se uskuteční setkání s panem dirigentem Radkem Baborákem pro naše abonenty.

Účinkující:

Lívia Obručník Vénosová soprán
Jiří Hájek baryton
Pěvecký sbor Čerchovan
Marek Vorlíček sbormistr
Radek Baborák dirigent
Západočeský symfonický orchestr

Program:

Antonín Dvořák: Legendy
Antonín Dvořák: Te Deum
Antonín Dvořák: Symfonie č. 9 e moll, op. 95, „Novosvětská“

Lívia Obručník Vénosová

Absolvovala Pražskou konzervatoř ve třídě Brigity Šulcové a Hudební fakultu HAMU ve třídě Ivana Kusnjera a Heleny Kaupové. Je laureátkou a držitelkou několika cen z mezinárodních pěveckých soutěží. Od roku 2005 je stálým hostem ND v Praze a od roku 2008 divadla J. K. Tyla v Plzni. V roce 2010 se stala sólistkou opery Divadla F. X. Šaldy v Liberci, ve kterém působí dodnes. V letech 2017 a 2020 získala ocenění diváků na Festivalu Opera za interpretaci Thaïs ze stejnojmenné opery J. Masseneta a roli Francesca da Rimini ze stejnojmenné opery S. Rachmaninova. Dvakrát se ocitla v širší nominaci na cenu Thálie za roli Violetty Valéry z opery La traviata G. Verdiho a za roli Lisy v opeře La Sonnambula V. Belliniho. Divácká přízeň jí přinesla celkem třikrát také Libereckou Thálii. Účinkovala ve filmu Masaryk a s velikou oblibou působí v oblasti soudobé hudby. Spolupracovala mj. s Czech Ensemble Baroque pod vedením Romana Válka, kde se uplatnila v operách barokních či raně klasicistních. V rámci své umělecké činnosti spolupracovala s řadou předních českých i zahraničních dirigentů (Jiří Kout, Ennio Morricone, Ondrej Lenárd, Martin Doubravský, František Babický, Martin Lebel, Jakub Hrůša, Robert Jindra, Tomáš Brauner, Jaroslav Kyzlink, Zbyněk Můller, Jiří Štrunc, Kryštof Marek, Peter Feranec, Johannes Schlaefli, Warcislaw Kunc) a významných hudebních těles (Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Český národní symfonický orchestr, Karlovarský symfonický orchestr, Filharmonie Hradec Králové).

Jiří Hájek

Zpěv vystudoval na Pardubické konzervatoři. Dále pokračoval na VŠMÚ v Bratislavě, ve
třídě doc. P. Mikuláše a poté na AMU v Praze, ve třídě prof. R. Tučka. Od roku 2004 byl
sólistou divadla J. K. Tyla v Plzni. Po dobu svého angažmá zde nastudoval přes 30 rolí
českého a světového repertoáru. Od roku 2003 je stálým hostem Státní opery Praha. A od
sezony 2010/11 je sólistou Národního divadla. Vystupuje zde zejména v mozarovských
rolích, jako například Don Giovanni, Papageno, Hrabě Almaviva, ale i v mnoha dalších. Dále
hostuje v Národním divadle v Brně. Kde mezi významné spolupráce patří účast na
inscenacích Jiřího Heřmana. ( Libuše- B. Smetana, Epos o Gilgamešovi- B. Martinů) Za
velmi úspěšnou lze považovat také spolupráci s Alicí Nellis ( Les Enfants Terribles-P. Glas,
Mozart a ti druzí- S. Stucky), nebo Onřejem Havelkou ( Lazebník sevilský – G. Rossini, Bílý
pán- J. Křička). V roce 2017 spolupracoval s D. Peckovou na projektu Wanted v pražské
Lucerně. V roce 2023 nastudoval pro ND v Ostravě roli Wolframa von Eschenbach v opeře
R. Wagnera Tannhauser. Více informací na www.jirihajek.cz

Pěvecký sbor Čerchovan

Smíšený pěvecký sbor Čerchovan působí v Domažlicích nepřetržitě od svého založení v roce 1901. V současné době ho tvoří přes čtyřicet zpěváků a zpěvaček. V jeho čele stojí od roku 1997 Marek Vorlíček. Čerchovan se zabývá především duchovní hudbou, ale nevyhýbá se ani stylizované středověké hudbě, spirituálu či opeře. Součástí repertoáru jsou samozřejmě i sborové úpravy lidových písní. Při uvádění vokálně-instrumentálních děl spolupracuje sbor s různými orchestry a profesionálními sólisty. Několikrát účinkoval také s Plzeňskou filharmonií a v posledních letech je pravidelně zván ke spolupráci se Západočeským symfonickým orchestrem Mariánské Lázně. V roce 2010 přednesl sbor na pozvání Velvyslanectví ČR při Svatém stolci Rybovu Českou mši vánoční v bazilice svatého Marka na Benátském náměstí v Římě. V roce 2001 natočil sbor CD se skladbami Stabat Mater Jakuba Jana Ryby a Requiem c-moll Georga Lickla. Obě skladby byly nahrány ve světových premiérách. V roce 2005 pak vyšlo druhé CD s duchovními skladbami Jakuba Jana Ryby a Magnificat Šimona Brixiho. V posledních dvou dekádách se repertoár sboru rozšířil o řadu vokálně-instrumentálních děl, namátkou připomeňme Mozartovu Korunovační mši a Requiem, Vivaldiho Gloria, Charpentierovo, Rejchovo i Dvořákovo Te Deum, Stabat Mater téhož autora, Faurého Requiem, Beethovenovu 9. symfonii, Haydnovo Stvoření či Händelova Mesiáše.

Marek Vorlíček

Pochází z učitelské rodiny. Vztah k hudbě mu od dětství vštěpoval jeho dědeček František Říha, dlouholetý člen domažlického smíšeného sboru Čerchovan. Absolvoval dva cykly hry na klavír u Jany Doubkové na umělecké škole v Domažlicích. Studoval na Gymnáziu Jindřicha Šimona Baara v Domažlicích (1993–97), ve sbormistrovství a dirigování se nejprve vzdělával soukromě u Zdeňka Vimra a Václava Cibulky. V letech (1998–2004) studoval dirigování na pražské konzervatoři pod vedením Hynka Farkače, Miroslava Košlera a Miriam Němcové. Školu absolvoval závěrečným koncertem v evangelickém kostele svatého Salvátora v Praze (Antonín Dvořák: Stabat Mater, op. 58) se Symfonickým orchestrem pražské konzervatoře a dvěma sbory (Čerchovan, Česká píseň). Následně nastoupil na Hudební fakultu AMU, kde studoval dirigování u Jaroslava Brycha, Radomila Elišky, Jiřího Chvály, Tomáše Koutníka, Josefa Kuchinky, Leoše Svárovského, Františka Vajnara, Petra Vronského a dalších (2005–09). Titul MgA. získal obhajobou diplomové práce Historie a současnost Pěveckého sboru Čerchovan pod vedením Jaroslava Brycha a úspěšným absolventským koncertem 3. 4. 2009 v kostele svatých Šimona a Judy v Praze (Luboš Fišer: Per Vittoria Colonna; Bohuslav Martinů: Sonata da camera, H 283; Josef Bohuslav Foerster: Stabat Mater, op. 56; Antonín Dvořák: Te Deum, op. 103) s violoncellistou Tomášem Jamníkem, sopranistkou Alenou Hellerovou, barytonistou Milošem Horákem, Plzeňskou filharmonií a Kühnovým smíšeným sborem. Při studiu vysoké školy zároveň dálkově studoval Střední uměleckou školu varhanářskou v Krnově (2005–07).

Kromě studijních poznatků získával Vorlíček od mládí řadu hráčských, pěveckých i dirigentských zkušeností z praxe. Nejprve působil jako sbormistr domažlického dětského sboru při augustiniánském klášteře v Domažlicích (1994–97), od roku 1997 je hlavním sbormistrem domažlického smíšeného pěveckého sboru Čerchovan. Jako varhaník začínal v roce 1994 v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Domažlicích, nyní je varhaníkem v Arciděkanském kostele v Domažlicích.

V roce 1999 se v souvislosti se svým pražským studiem stal členem Kühnova smíšeného sboru. Mohl tak ještě několik let sledovat při práci jednoho z nejlepších českých sbormistrů, Pavla Kühna, jehož osobnost měla pro Vorlíčkovu další práci zásadní význam. Později začal jako externista zpívat také v Pražském komorním sboru. Díky několikaleté sborové praxi měl možnost zblízka poznat několik světově proslulých dirigentů (Claudio Abbado, Zubin Mehta a další) a procestovat část Evropy i zemí asijských (Izrael, Macao). V prosinci 2006 byl po odchodu Jana Rozehnala jmenován sbormistrem Kühnova smíšeného sboru. Od roku 2010 působí jako sbormistr Oratorienchor Schwandorf v Německu. Jako dirigent hostoval u Filharmonie Hradec Králové, Jihočeské komorní filharmonie České Budějovice, Komorní filharmonie Pardubice a Plzeňské filharmonie, diriguje také vlastní komorní orchestr Musica tusta; příležitostně se účastní sborových soutěží amatérských těles jako člen porot.

Vorlíček uvedl a natočil několik premiér soudobých českých skladatelů (Miloš Bok: De profundis; Jan Kučera: Uspávanka; Petr Tomeš: Houslový koncert; Pavel Trojan: Missa solemnis atd.) a skladatelů období klasicismu (Georg Lickl: Requiem c-moll a jiní).

Za svoji sbormistrovskou práci a za nahrávku Rybova Stabat Mater a Licklova Requiem c-moll získal v roce 2005 cenu Sbormistr junior udělovanou Unií českých pěveckých sborů.

Vorlíček se kromě své dirigentské a sbormistrovské profese realizuje jako varhanář. Ve své dílně v Domažlicích zrekonstruoval řadu starých varhan z celého západočeského regionu.

Radek Baborák

Radek Baborák, šéfdirigent Západočeského symfonického orchestru, je jednou z nejvýraznějších osobností světové hudební scény. Za více než 35 let mezinárodních vystoupení jako sólový hornista a dirigent si získal výjimečné renomé u nejvýznamnějších orchestrů a festivalů. Díky svým rozsáhlým zkušenostem hráče na lesní roh přináší Baborák do své dirigentské kariéry jedinečný pohled a odborné znalosti. Jeho dirigentský styl je známý svou precizností, muzikálností a hlubokým porozuměním k prováděným skladbám. Dokáže interpretovat a zprostředkovat emoce a nuance hudby, čímž vytváří podmanivé a nezapomenutelné koncertní zážitky, které oceňují kritici i hudbymilovné publikum. Jeho repertoár sahá od děl mistrů baroka, klasicismu, romantismu a 20. století až po díla žijících skladatelů, jejichž skladby premiéroval. Jako sólista vystupoval s Berlínskými a Vídeňskými filharmoniky a mnoha dalšími špičkovými orchestry pod vedením dirigentů, jako jsou James Lewine, Sir Simon Rattle, Sir John Eliot Gardiner, Sir Roger Norrington, Jiří Bělohlávek, Seiji Ozawa, Daniel Barenboim a Vladimir Ashkenazy. V roce 2011 rozšířil svou hudební kariéru o dirigování. Jeho mentorem je maestro Seiji Ozawa, jemuž asistuje u Mito Chamber Orchestra, který pravidelně diriguje. Založil a umělecky vede orchestr Česká Sinfonietta, který vystupuje na renomovaných festivalech v České republice, jako je Pražské jaro, Dvořákova Praha, Smetanova Litomyšl a další. Na těchto festivalech dosáhl mimořádných úspěchů, když doprovázel sólisty, jako jsou Marta Argerich, Jefim Bronfmann, Sergej Nakarjakov, Ricardo Galliano a Guy Braunstein. Jako dirigent spolupracoval s Mozarteum Salzburg, Berlínským symfonickým orchestrem, Durynskou filharmonií, Tokijskou filharmonií, Novým japonským symfonickým orchestrem, Symfonickým orchestrem Sapporo, SOČR, FOK, Pražskou komorní filharmonií a dalšími. Od roku 2016 je uměleckým vedoucím Pražských komorních sólistů. Intenzivně se věnuje komorní hudbě, zejména s Baborak Ensemble, který je pravidelně zván na Mozartwoche Salzburg, do Pierre Boulez Saal v Berlíně a na turné po Evropě a Japonsku. Pro svůj soubor vytváří jedinečné verze děl skladatelů, jako jsou J. S. Bach a Astor Piazzolla. Mezi jeho hudební partnery na více než stovce hudebních festivalů, kterých se zúčastnil, patří legendy jako Daniel Barenboim, Marta Argerich, Heinrich Schif, Janine Jansen, Francoise Leleux, Emanuel Pahud, Ian Bostridge, Julian Rachlin a další. Jako sólový hornista vystupoval s Českou filharmonií, Mnichovskou filharmonií a Berlínskou filharmonií. Je laureátem nejprestižnějších soutěží v Ženevě, Markneukirchenu a ARD Mnichov. Na svém kontě má desítky oceněných nahrávek pro EMI, Sony Classic, Suprafon, Octavia Records, Animal Music a Hänsler Classic. Jako docent vyučoval na Fondazione Arturo Toscanini v Bologni, Escuela Reina Sophia v Madridu, Hamu Praha a TOHO University v Tokiu. V současné době je hostujícím profesorem na Barenboim-Said Academy v Berlíně a mentorem na MenArt Education Academy. Během pandemie inicioval sbírky pro nezávislé umělce a následně podporoval ukrajinské hudebníky. Tyto aktivity podpořily stovky kolegů. Radek Baborák je hostujícím dirigentem Symfonického orchestru Yamagata, stálým sólistou Braniborského státního orchestru a v roce 2024 bude debutovat jako dirigent se Slovenskou filharmonií Bratislava, Oxford Philharmonic Orchestra v Londýně a Národní filharmonií Lvově.